RUCHOVCI A LUMÍROVCI

Svatopluk Čech (1846 – 1908)

básník (lyrika i epika) i prozaik (představitel satiry – kritika maloměšťáctví; podpora ideologie husitství)
narodil se v Ostředku u Benešova – žil v ústraní (samotář, který odmítal uznání)
cestoval – Dánsko, Chorvatsko, Kavkaz
dílo: epická poezie
Husita na Baltu
tradice husitství
Adamité
zobrazení táborské sekty – absolutní svoboda vyhubena Žižkou
Jan Žižka
oslava Jana Žižky
Evropa
alegorická báseň – Evropa je loď, která je ohrožena bouří – potápí se, protože se národy nedokázali semknout
Slavie
alegorická báseň – Slavie je loď, na které plují slovanské národy a ty se v případě ohrožení dokážou semknout kolem ruského národa – záchrana – myšlenka slovanství
Lešetínský kovář
protigermánský námět – do pokojného života vesnice zasahuje německý podnikatel, který sám začíná stavět továrnu – začíná utiskovat a germanizovat okolí – na odpor se mu postaví lešetínský kovář, který po vzájemné potyčce umírá – Němec továrnu prodává a opouští kraj – uklidnění poměrů a událostí
Ve stínu lípy
dílo obsahující většinou veršované příběhy, které jsou rámcově spjaty motivem lípy, pod níž se vesničané scházejí a vyprávějí si své příběhy
psáno formou idyly (krátká báseň typu žánrového obrázku), autor zobrazuje harmonický život venkovanů s přírodou, radostné soužití, bezprostředné pocity
lyrická poezie – založeno na citech, náladách – převažuje lyrika vlastenecká, politická a národní
Jitřní písně
báseň Dosti nás – národ by si měl víc věřit, měl by být víc odvážný (neměl by se podceňovat)
Písně otroka
politická lyrika – jádrem je jižní scenérie – otroci a otrokáři
milostný příběh otroka a otrokyně – autor vše aktualizuje na české poměry – český národ přirovnává k otrokům – naděje, že i u nás zavládne svoboda a rovnost, skončí sociální útisk
patetické verše, „velká slova“
próza – broučkiády – 2 satirické prózy
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
satirická próza o setkání pana Broučka s Měsíčňany – autor je zobrazuje jako umělce, kteří žijí jen uměním – kritika obou stran (pana Broučka i Měsíčňanů) za to, že umění není spjato s politikou
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
satirická próza – ostrá kritika maloměšťáctví
hlavní hrdina pan Matěj Brouček je prototypem měšťáka pocházejícího z Prahy – autor kritizuje jeho egoismus (sobectví, bezcharakternost) – pan Brouček přizpůsobuje své chování dané situaci, aby měl větší prospěch
ve formě snu se pan Brouček ocitá uprostřed husitské Prahy – prchal z bitvy na Vítkově – kontrast jeho zbabělosti, národní lhostejnosti, bezcharakternosti, prospěchářství a falešného vlastenectví se statečností a odhodláním husitů – výchovná tendence
obě broučkiády vznikly jako reakce na módu Verneových utopických románů – obě prózy se staly základem k opeře (libreto) Leoše Janáčka – Výlet pana Broučka
Jestřáb kontra Hrdlička
novela s detektivní zápletkou – blízké detektivnímu žánru
Druhý květ
memoáry – vzpomínková próza

Eliška Krásnohorská (1847 – 1936)

literární kritička – byla proti tzv. kosmopolitismu Vrchlického a lumírovců
básnířka (intimní a přírodní lyrika – slovanství) – sbírky Z máje žití, K slovanskému jihu
libretistka – ke Smetanovým operám Hubička (podle povídky K. Světlé), Tajemství, Čertova stěna
překladatelka – Puškin, Mickiewicz, Byron

Josef Václav Sládek (1845 – 1912)

lyrik, zakladatel poezie pro děti, vynikající překladatel z AJ, fejetonista a prozaik
jeho lyrika vychází z přesvědčení, že nejdůležitějším představitelem národních tradic je rolník, protože je to pán na svém – vlastní půdu
velký zájem o venkovskou tematiku
pocházel ze Zbirola – jeho otec byl zednický mistr – nepříliš zámožná rodina
vystudoval přírodovědeckou fakultu KU – coby student se přátelil se Svatoplukem Čechem a organizovali studentský život
2 roky strávil v USA, kde měl sbírat exponáty pro Národní muzeum – nedostal na to nakonec peníze – živil se sám – učil a pracoval na tamějších farmách
v USA obdivoval vládní instituce, ale kritizoval vztah Američanů k indiánům
po návratu z USA se stal profesorem AJ na obchodní akademii v Praze
přispíval do Národních listů, z redakce almanachu Ruch odchází do Časopisu Lumír a stal se zároveň mluvčím lumírovců
dílo: poezie
Básně
1. sbírka – intimní lyrika, která odráží jeho cestu po moři do Ameriky – stesk po domově
Jiskry na moři
básnická sbírka – poezie osobní – básně reagující na autorův pobyt v USA – okouzlení, ale objevují se i básně o bezpráví indiánů – báseň Na hrobech indiánských (autor s nimi soucítí, aktualizuje vše na české poměry – vyjadřuje se k nesvobodě českého národa), báseň Je proti nám, kdo není s námi (nutnost velkých osobností, které změní osud českého národa)
Světlou stopou
Sluncem a stínem (báseň V mé duši tisíc skřivánků – intimní lyrika; radost a štěstí z prostého života)
Selské písně a znělky (báseň Velké, širé, rodné lány…)
všechny 3 sbírky jsou velmi subjektivní – bolest ze ztráty ženy, ale i básně vlastenecké či národní
poezie pro děti
Zlatý máj
Zvony a zvonky (báseň Lesní studánka)
Skřivánčí písně
Josef Václav Sládek povýšil poezii pro děti na vysokou úroveň – byl zakladatelem moderní poezie pro děti; vycházel z dětského pohledu, představ, nepoučoval, nekázal apod.
překlady – zaměřoval se na anglosaskou literaturu – přeložil 33 dramat Shakespeara; Longfellow (Píseň o Hiawathě), Poe, Byron, Shelley, Burns; z ruštiny – Puškin, Lermontov; z polštiny – Mickiewicz; ze španělštiny

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)

vlastním jménem Emil Frída, narodil se v Lounech
psal poezii (asi 80 sbírek) lyrickou, epickou; psal dramata a překládal románskou literaturu
optimismus, láska k umění, vlasti, krása jazyka – autor obohatil básnický jazyk
věřil v neustálý pokrok lidstva
studie teologie – filozofická fakulta – vychovatel v Itálii
později profesor na KU (srovnávací literatury)
byl ceněný (Akademie věd), ale byl i kritizován od jiných autorů
dílo: lyrická poezie
Z hlubin
1. básnická sbírka – pesimistický ráz, vyjádření nespokojenosti v životě člověka
Poutí k Eldorádu
Dojmy a rozmary
v obou básnických sbírkách převládá optimismus – obraz z osobního života
Okna v bouři
sbírka reagující na to, že nebyl pochopen – vyjádření pocitů (intimní lyrika)
báseň Za trochu lásky šel bych světa kraj
Moje sonáta
sbírka obsahující různé ustálené básnické formy – balada, rondel, tercína, sestina, ritornel, gazel… - báseň Balada o jitru v září
Sonety samotáři (Nové sonety samotáře, Poslední sonety samotáře)
návaznost na Kollára
Co život dal
sbírka bilancující (hodnotící) autorův život
epická poezie
Zlomky epopeje
cyklus, ve kterém se autor snažil postihnout dějiny lidstva – autor si cení antiky (Řecko) – svoji dobu považuje za dějinný úpadek – víra v dějinný optimismus
básnické sbírky – Zlomky epopeje, Duch a svět, Selské balady
překlady – románské literatury – Hugo (Legenda věků), Baudelaire, Petrarca, Alighieri, Calderon de la Barca, Goethe…
dramata
Noc na Karlštejně
děj se odehrává v roce 1363 na Karlštejně
Hippodanie
trilogie (tragédie) – námětem je antika, základem je láska – melodram (Zdeněk Fibich)

Julius Zeyer (1841 – 1901)

básník, prozaik, dramatik
pocházel z bohaté pražské rodiny (obchod se dřevem)
nejdříve studoval technické obory, později dějiny srovnávacích literatur a filozofii na KU
velmi rozporuplný – hledal ideál člověka v minulosti – protiklady
dílo: epická poezie
Vyšehrad
Čechův příchod
inspirace dějinami
Ondřej Černyšev
veršovaný román inspirovaný Ruskem
Karolinská epopeja
vrchol epiky – oslava Karla Velikého – inspirace francouzskou historií
Zpěv o pomstě za Igora
inspirováno hrdinským eposem
Ossianův návrat
irská legenda
próza
Román o věrném přátelství Amise a Amila
obdoba rytířského románu
Jan Maria Plojhar
román (částečná autobiografie) – hlavní hrdina je založený snílek a romantik, který pochází ze zámožné rodiny – vychováván chůvou – přecitlivělý – nedokáže plnit své sny – odchod na moře, po smrti matky věnuje majetek svému švagru – na ostrově Kurfu se zamiluje, ale dívka mu uteče, a proto se vrací do Prahy – po souboji s německým důstojníkem se jede zotavit do Itálie, kde nachází novou lásku – Plojhar je velmi nemocný a umírá v náručí své lásky, která po jeho smrti spáchá sebevraždu
Tři legendy o krucifixu
legendy s náboženskou tematikou
Dům o tonoucí hvězdy
román z autorovi současnosti – pesimistický děj odehrávající se v Paříži – 2 postavy studentů – Čech a Slovák (Slovák prototyp autora) – Slovák nenachází, co hledá
Radúz a Mahulena
drama – pohádková hra – inspirováno slovenskou pohádkou
o síle opravdové lásky princezny Mahuleny k princi Radúzovi