Romantismus

1. polovina 19. století (1789 – 1848)
umělecký směr i životní pocit člověka, který se cítí zklamaný životem, nemůže uskutečňovat své sny – vše ovlivňují peníze
vliv Napoleonských válek a utužování politického režimu
někdy je sem zahrnován i preromantismus – podobné znaky, obliba historie a lidové slovesnosti či tajůplný děj
román – velký epický útvar rozvíjející se od středověku; romantický = zvláštní, záhadný
umělci odmítají klasicismus – odmítání normy a pravidla, snaha tvořit svobodně – zobrazovat své pocity
znaky romantismu:
subjektivismus – výpověď (zaujetí) autora
převažují city a fantazie nad rozumem
rozpor mezi snem a skutečností; individualismus – hlavní hrdina se cítí osamělý, nešťastný
autor = velmi často hlavní hrdina (osoby nepřízpusobeny společnosti)
zobrazování lásky
útěk z reality (návrat do historie, do přírody, exotika)
prolínání žánrů – největší rozvoj poezie; oblíbeny lyrickoepické žánry – balada, romance, román ve verších, veršovaná povídka; v próze hlavně román (historický), nejméně se rozvíjí drama
malířství: Eugene Declacroix (ežen deklarua) – Francouz, Goya – Španěl, Kosárek
hudba: Weber, Schubert, Schuman, Chopin, Rossini, Beethoven

Český romantismus

česká literatura ve 30. – 50. letech 19. století
v této době ještě doznívají tradice NO – literatura – výchovná funkce – láska k vlasti a touha po svobodě českého národa
1848 – 1849 – průběh revoluce (neúspěšná)
začíná se objevovat romantismus z evropské literatury – boje mezi autory o romantické pojetí literatury (od 30. let) – Mácha / Tyl
Mácha ovlivněn anglickým romantismem – zdůraznění subjektivního pojetí literatury – svobodné vyjádření vlastních pocitů, názorů a myšlenek – krása jazyka – psaní umělecky náročné literatury
ve své době nebyl Mácha oceněn

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836)

romantický básník a prozaik pobuřující svými názory, odmítal výchovné pojetí literatury
narodil se na Malé Straně – rodina vlastnila krupařský krám – bankrot – chudé dětství – matka přivedla Máchu k lásce k hudbě a literatuře
vystudoval filozofii a práva
četl německé i anglické romantiky, ale i staré české kroniky
sympatizoval s polským povstáním – obhajoba Mickiewiczových děl
láska k divadlu – herec v ochotnickém divadle (Tyl), kde potkal Lori (Eleonora Šomková), se kterou měl syna
s Lori odešel do Litoměřic, kde působil jako advokátní úředník
před svatbou zemřel na infekci – hrob na Vyšehradě
miloval zříceniny apod. – podnikal dlouhé cesty pěšky
dílo: V svět jsem vstoupil
lyrické básně – rozpor mezi snem a realitou – zklamání, pesimismus, pomíjivost života – jediná jistota = země
Hoj, byla noc!
lyrické básně – inspirace v Blanických rytířích – pocit osamělosti
Máj
lyrickoepická skladba
základem je jednoduchý děj odehrávající se u Doks, který je pouze mlhavě nastíněn – Vilém se omylem dopustí otcovraždy – jeho milá (Jarmila) spáchá sebevraždu – Vilém vězněn a popraven
v díle se prolínají 3 tragédie – 1. Vilém a Jarmila, 2. tragédie autora, 3. tragédie obecně lidská (člověk trpí za něco, co nespáchal)
kompozice díla – 4 zpěvy a 2 intermezza (mezihry)
1. zpěv – protiklad krásy večerní přírody a osudu Jarmily
2. zpěv – protiklad krásy života a osudu člověka odsouzeného k smrti
1. mezihra – autor zobrazuje jak se příroda chystá na Vilémovu popravu
3. zpěv – protiklad krásy ranní přírody a popravy Viléma
2. mezihra – nářek Vilémových přátel
4. zpěv – týká se Máchy – přemýšlení o postavách i o sobě – pesimistické názory
jazykové prostředky – v kráse a lyričnosti jazyka spočívá hlavní význam Máje – počátek české moderní poezie
nejdůležitější je krása přírody – personifikace (o lásce šeptal tichý mech), básnický přívlastek (Hrdliččin zval ku lásce hlas), snaha vyvolat barevné vidění (v jezeru zeleném), kontrasty, oxymorón…
rytmus Máje – jamb, zvukomalba
ilustrátoři – Mikoláš Aleš, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Aleš Zrzavý
Cikáni
román – nejepičtější – složité lidské vztahy – život vzdělanců – romantické i tragické zápletky
realistická kresba postav – zdůrazňování jejich svobody a lásky
Obrazy z mého života
povídky – lyričnost – autobiografické prvky (zápisky)
Pouť krkonošská
básnická próza – obraz přírody
sen hlavního hrdiny – pouť poutníka na Sněžku – fantazie
Marinka
lyrizovaná povídky – obraz pražské chudiny Na Františku
Marinka = ideál krásy / drastická skutečnost – prostředí chudoby
Křivoklát
román – 1. část 4-dílného cyklu Kat
téma – vnitřní tragédie osamoceného člověka (bratři – Václav IV. a Kat)
přínos Máchy – nejdříve byl oceněn v zahraničí (Německo) – čeští umělci Máj odmítli, přijali ho až Májovci (Neruda, Hálek, Světlá) – almanach Máj (1858); dnes patří Mácha k největším básníkům – oceněn F. X. Šaldou (Mácha – snivec a buřič – esej o Máchovi)

Karel Sabina

přítel Máchy, básník – psaní libret (Prodaná nevěsta)
dílo: Oživené hroby
próza

Josef Václav Frič

básník, povídkář, dramatik i překladatel
redaktor radikálně demokratického almanachu Lada Nióla
dílo: Paměti
svědectví o mládí, popis událostí roků 1848 a 1849
Písně z bašty a jiné básně

Václav Bolemír Nebeský

dílo: Protichůdci