Farma zvířat - literárněhistorický kontext

Farma zvířat 

byla vydána v roce 1945 a zpracována také jako animovaný film, komiks, hraný film
Autor zachycuje myšlenky realistickým způsobem (realismus je založen na kritickém poznávání skutečnosti – popisuje realitu života společnosti. Umělecký směr 19. století, který přetrvává do současnosti)
Je zařezován mezi autory evropské literatury v letech 1945–1989, ale své dva nejznámější romány vydává v těsně poválečném období:
ve většině zemí střední a jihovýchodní Evropy se dostaly k moci komunistické režimy
Evropa byla rozdělena do dvou mocenských bloků – stvrzeno vznikem dvou vojenských spolků stojících proti sobě – NATO a VARŠAVSKÉ SMLOUVY (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, ČSSR, Polsko, NDR, Albánie, Rumunsko).  Napětí mezi oběma stranami se označovalo jako tzv. studená válka (není válkou skutečnou, ale ideologickou) – neustálý boj dvou supervelmocí USA a SSSR. Symbolem rozdělené Evropy a studené války se na 40 let stala berlínská zeď.
Ve druhé polovině 80. let se snažil vyřešit Michail Sergejevič Gorbačov reformou ekonomického systému, tzv. perestrojkou
svržení komunistických vlád – se podařilo díky uvolnění, které přinesla perestrojka – postupné obnovení demokracie
v literatuře a umění se objevují nové směry:
existencialismus – vzniká v Německu, vnímají svět subjektivně ve světě, kterému nerozumí. Představitelé: Albert Camus, Jean – Paul Sartre

absurdní drama – vyjádření pocitů úzkosti vvycházejících z prožitku absurdity lidské existence. Zpravidla chybí děj, zápletka.

nový román – antiromán, představitelé kritizovali tradiční román, jeho výrazové prostředky.

rozhněvaní mladí muži – volné seskupení generačně zpřízněných autorů, kritizovali soudobý konzumní život anglické společnosti.

neorealismus – rozvíjel se po pádu fašismu(1945), kritický postoj k měšťanské střední vrstvě. Autoři se pokoušeli zachytit závažné sociální problémy vesnických i městských lidových vrstev .

skupina 47 – cílem bylo vyvést německoéu literaturu z mezinárodní izolace.

sci-fi, fantasy – ta už má ale své předchůdce, vše viz níže.