specializace na vědeckou práci – Palacký Šafařík; v 50. letech zemřeli Kollár, Čelakovský, Havlíček či Tyl
nová politická situace od vydání 5íjnového diplomu (1860), hospodářský vzestup měšťanstva, rozštěpení Národní strany na Staročechy (Rieger, Palacký) a Mladočechy (Sladkovský, Grégr)
rozkvět kultury – vznik Sokola (Tyrš), pěveckého spolku Hlahol, Umělecké besedy (centrum umělců)
roku 1862 bylo otevřeno Prozatímní divadlo (roku 1864 byl uveden cyklus Shakespearových her k jeho výročí)
roku 1868 byl položen základní kámen k Národnímu divadlu (sbírky pod heslem Národ sobě) – národní manifestace kulturní a politická, projev síly národa – architekt Josef Zítek; malíři Mikoláš Aleš (cyklus Má vlast), František Ženíšek, Václav Brožík, Vojtěch Hynais (opona); sochaři Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch aj.; hudební skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich…; divadlo bylo dostavěno roku 1881 a po požáru bylo znovu otevřeno 1883 (otevřeno vždy Smetanovou Libuší)
I. MÁJOVCI
nová básnická generace, která vystupuje poprvé roku 1855 vydáním almanachu Lada Niolároku 1858 byl vydán almanach Jarní almanach Máj (redaktor Josef Barák)
májovci: Jan Neruda Vítězslav Hálek, Václav Šolc, Rudolf Mayer, Adolf Heyduk (básníci); Karolina Světlá, Jakub Arbes, Gustav Pfleger-Moravský
program Májovců:
realistické zobrazování života v celé jeho šíři
zájem o sociální problémy
lidovost
snaha dohnat Evropu – povznešení české literatury na evropskou úroveň
II. RUCHOVCI A LUMÍROVCI
70. – 80. léta 19. století – neúspěšný politický boj, ale velký hospodářský rozvoj1878 založena Sociální demokracie – rozvoj dělnického hnutí
rozvoj literatury – střet výchovné a realistické tendence, hlavní žánrem literatury se stala poezie – rozvoj prózy až v 80. – 90. letech 19. století
vznik 2 básnických skupin:
1) ruchovci = škola národní
almanach Ruch (1868) na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu
navazovali na májovce
soustředili se na národní problémy – sociální otázky a důležité etapy českých dějin (husitství), myšlenka slovanství
převaha lyriky vlastenecké a národní
redaktorem almanachu byl Josef Václav Sládek (později lumírovec)
ruchovci: Svatopluk Čech, Ladislav Quis (básník a překladatel)
2) lumírovci = škola kosmopolitní
podle časopisu Lumír (beletristický časopis)
snaha povznešení literatury na vyšší úroveň
hnutí založeno počátkem 70. let 19. století
program – inspirace v cizině, převaha osobní lyriky
byli v opozici k ruchovcům
lumírovci: Josef Václav Sládek (od roku 1877 redaktorem), Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer
největšími kritiky Lumírovců byla skupina kolem časopisu Osvěta (Václav Vlček) – Světlá, Krásnohorská, Jirásek, Winter, Třebízský
Žádné komentáře:
Okomentovat