3-dílný román – Dvojí dvůr, Syn Ohnicův, Do tří hlasů
zachycení vzniku českého reformního hnutí v době Václava IV. – růst společenských rozporů i národnostních problémů na univerzitě (1381 – 1409)
Proti všem
román, který má 3 části – Skonání věků (rozmach a vrchol husitství), Kruciata (snaha zachytit všechny složky husitské revoluce – tábory, pražany, různé sekty), Boží zástup
dějový rámec – osudy zemanské dcery Zdeny a její láska k fanatickému knězi Bydlinskému
vyvrcholení – bitva na Vítkově
použití er-formy, historismů i archaismů
Bratrstvo
3-dílný román – Bitva u Lučence (dohasínání a rozklad husitství – děj na Slovensku), Mária (dějový rámec – intimní příběh mezi hejtmanem Talafúsem a vášnivou a zrádnou Máriou – psychologicky zdařilá postava), Žebráci
Husitský král
román o Jiřím z Poděbrad
Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
dramatická trilogie
doba pobělohorská
Skály
román o lidech trpících feudálním útlakem a katolickou církví (selskou vzpouru poddaných organizuje evangelický kněz Matyáš Ulický)
Psohlavci
román – téma „protifeudálního odboje“
hlavní postava Jan Sladký Kozina – vůdce chodů v jejich boji proti Lamingerovi
Skaláci
román líčící poslední velkou selskou vzpouru roku 1775 na Náchodsku
doba protireformační
Temno
román zachycující morální a kulturní situaci národa ve 20. letech 18. století, kdy je už celá země pokatoličtěna a pár nekatolíků se marně brání jezuitskému tlaku
protireformační kulturní útisk nejlépe vystihuje postava Koniáše
období NO
F. L. Věk
pětidílný román (pentalogie) zachycující dobu od 70. let 18. století do 20. let 19. století
dějová osnova – životní osudy F. L. Věka (ve skutečnosti Heka)
na pozadí evropských událostí autor sleduje proces obrození v Praze i na venkově (Dobruška)
vystupuje celá řada postav – Václav Thám, V. M. Kramerius…
kromě Věka jsou však nejvýraznější 2 protagonisté: P. Matouš Vrba (konzervativní kněz, nepřítel osvícenství a Francouzské revoluce) a dr. Srnka (Vrbův protiklad – vyznavač revoluce a nepřítel absolutismu)
U nás
4-dílná kronika (tetralogie) – pokračování F. L. Věka – zobrazení NO v autorově rodném kraji
Filosofská historie
povídka zachycující závěr NO
z prostředí litomyšlských studentů zobrazující jejich život – lásky, radosti i problémy i jejich nadšení v době NO („jaro národů“) – kontrastuje to s postavou ustrašeného studenta Roubínka
dramatická tvorba – věnoval se jí později a dosáhl střídavých úspěchů – zvláště v hrách se soudobou tematikou
Vojnarka (zdařilé)
Otec (zdařilé)
Samotou (bez úspěchu)
Lucerna
pohádková hra konfrontující svět panstva a poddaných – hrána dodnes
tvorba pro mládež
Staré pověsti české
historie českého národa od pradávna
Z Čech až na konec světa
beletristické převyprávění cestopisu Václava Šaška z Bířkova
próza se současnou tematikou
Povídky z hor
Na ostrově
memoárová literatura
Z mých pamětí
2-dílné vzpomínkové dílo
Generace 90. let + Jirásek
mladá generace k Jiráskovi zaujímala dost nejednotný postoj – např. J. S- Machar si ho vážil, F. X. Šalda měl spíše negativní postoj
nejvíce času věnoval popularizaci Jiráskova díla Zdeněk Nejedlý
Jirásek měl velmi úzký vztah k výtvarnému umění a velkým přítelem mu byl Mikoláš Aleš (jeden z prvních ilustrátorů jeho díla), dalším ilustrátorem byl zejména Adolf Kašpar (viz Babička)
Zikmund Winter (1846 – 1912)
představitel literatury faktu, který se narodil v Praze na Starém Městě v rodině zvoníkastudoval na akademickém gymnázium a filozofické fakultě, poté se stal gymnaziálním profesorem (Pardubice, Rakovník, Praha)
zabýval se archivním studiem – přední znalec českého městského života v 15. a 17. století – jeho tvorba vycházela z prací odborných, jako autor se tedy uplatnil později – v 80. letech
vedle Jiráska nejvýznamnější představitel naší historické beletrie konce 19. a začátku 20. století
na rozdíl od Jiráska psal svá historická díla bez snahy o ideologický výklad dějin, vycházel z bezpečného poznání faktů
zabýval se problematikou člověka 19. století a došel k závěru, že individuální osudy se utvářejí vždy pod tlakem okolností, na které má člověk jen nepatrný vliv – souvislost s naturalisty (skeptický a deterministický názor na člověka)
sám se však hlásil ke generaci ruchovsko-lumírovské, kde také publikoval
dílo: Nezbedný bakalář (1883)
povídka ze staropražského prostředí
Rakovnické obrázky
povídky z minulosti Rakovníka
od 90. let píše téměř výlučně příběhy z Prahy konce 16. a začátku 17. století, protože detailně znal dobu předbělohorskou; líčí dobu sporů mezi českým panstvem a ostatními postavami společnosti – proti kupcům a cechovnímu řemeslnictvu stojí městská chudina hájící své právo na holou existenci, popisuje bídu kontrastující s rozmařilým životem panstva a duchovenstva
historik zde převládá nad beletristou, jazyk je plný archaismů a teprve na začátku století vznikají umělecky hodnotné práce:
Krátký jeho svět
Rozina sebranec
Peklo
Panečnice (jediná končí šťastně)
povídky, kde líčí tragické osudy mužů a žen podléhajících vlastní slabosti nebo vášni, bezelstné důvěřivosti k lidem nebo nešťastné náhodě
vycházel z archivních materiálů – jde vlastně o různé druhy dobových soudních spisů
např. Krátký jeho svět vypráví o nešťastném kantorovi Janu Pistorovi, který chce přivést na pravou cestu záletnou ženu, ale nakonec je sám podezírán, že je jejím milencem a je žárlivým manželem zavražděn
Pražské obrázky
Ze staré Prahy
Staropražské novely z 16. a 17. věku
cyklus povídek s pražskou tematikou
Mistr Kampanus
jediný historický román odehrávající se v době předbělohorské a bělohorské
obraz života Prahy a pražské univerzity s řadou dobových postav
hlavní postava – Kampanus Vodňanský – poslední rektor KU, humanistický básník
osudy hlavní postavy tvoří hlavní dějovou osnovu a jsou propojeny s historickými událostmi
jde o nástup reformace / lehkomyslný život studentů a poprava českých pánů na Staroměstském náměstí – Kampanus je svědkem těchto událostí a prožívá první rekatolizaci a nakonec oproti svému přesvědčení sám přestupuje na katolickou víru, aby zachránil univerzitu před jezuity, ale tato oběť je marná a Kampanus proto dobrovolně končí svůj život
román je pojat jako obraz národní tragédie; používání archaismů – dobově autentické
díla vědecká – kulturně historická a národopisná
Kulturní obraz českých měst
Dějiny kroje v zemích českých od počátku 15. století až po dobu bělohorské bitvy
Děje vysokých škol pražských
Dějiny řemesel o obchodu v Čechách
Žádné komentáře:
Okomentovat