Obohacování slovní zásoby II. a III.

II. Tvoření sousloví

a) univerbizace

sousloví se spojilo do jednoho slova
z adjektiva na substantivum (písemná práce – písemka)
z adjektiva na zpodstatnělé substantivum (sekaná pečeně – sekaná, vrchní číšník – vrchní)
vypuštění adjektiva (psací stroj – stroj)
použití vlastního jména či jeho podoby (uherský salám – uherák)

b) multiverbizace

z jednoho slova vznikne sousloví (důkladně – důkladným způsobem, operovat – provést operaci)

III. Přejímání slov z cizích jazyků

slova cizího původu mohou být:

1. již zdomácnělá (škola, víno)

2. cizí – zachovala si původní ráz

a) zcela běžná (auto, nafta, rekreace…)
b) mírně běžná (charakter, extrémní…)
c) omezena na okruh odborníků (neuron, reostat…)
d) mezinárodní (internacionální)
e) nespisovná (zvláště z NJ – špunt, kšeft, flaška…)
slova přejatá: - NJ (barva, rychtář, puška…)
- FJ (páže, turnaj, markýz, parfém, kostým, šanson, fejeton…)
- IJ (konto, banka, kvinteto…)
- AJ (byznys, tenis, šek, fotbal…)
- řečtina (literatura, kostel, fyzika…)
- slovanské jazyky: - ruština (bohatýr, čaj, družka…)
- polština (svěží, tklivý, mluvnice, úvaha…)
- chorvatština (junák…)
- maďarština (guláš, husar, čardáš…)
- jiné jazyky: - arabština (otoman)
- perština (pyžamo)
- indičtina (rýže)
- čínština (kečup)
- japonština (Gejša)
- příčiny přejímání: - rychlý rozvoj vědy, techniky – nutnost pojmenování nových jevů, cizí slova se používají tam, kde chybí česká náhrada
- mezinárodní srozumitelnost
- naopak nesrozumitelnost
- někdy cizí slovo běžnější než česká varianta
- cizí výraz někdy zmírňuje nepříjemné nebo trapné pocity
- snadné tvoření odvozenin