MÁJOVCI - poezie

Jan Neruda (1834 – 1891)

básník, prozaik (mistr klasické povídky), novinář (fejetonista), dramatik i divadelní kritik
svým dílem podporoval úsilí národa o samostatnost – zobrazení sociálních i národnostních problémů
ze začátku nebyla jeho tvorba příliš uznávaná
dětství prožil na Malé Straně – otec vlastnil hokynářství a matka pracovala jako služebná u Joachima Barranda
studoval práva a filozofii – nedostudoval a nějakou dobu se živil jako pomocný učitel (Jakub Arbes)
živil se jako novinář (Národní listy, Čas, Hlas, Květy, Lumír), věnoval se tanci a hudbě a také hodně cestoval (Egypt, Asie…)
známá je též Nerudova korespondence – cyklus Z Nerudovy korespondence
dílo: básnické sbírky
Hřbitovní kvítí (1858)
pesimismus a skepse (vliv národní situace, básníkovy chudoby a nešťastné lásky)
písně soucitu (odlišnost od Hálka), zklamání z lásky (Anna Holinová)
ve stejnou dobu vydává Vítězslav Hálek sbírku Večerní písně, která byla zprvu více uznávána
Knihy veršů (1868)
trojdílný soubor
1. část – básně epické (výpravné) – Dědova mísa (báseň o stáří), Před fortnou milosrdných (báseň se sociální problematikou)
2. část – básně lyrické – cyklus Otci, Matičce, Anně (rozdílný vztah autora k otci a matce)
3. část – příležitostné básně – Vším jsem byl rád (bilanční báseň – „… a čím jsem byl, tím jsem byl rád.“)
Písně kosmické (1878)
o vztahu člověka a kosmu – optimistická perspektiva – vliv vědeckých poznatků a technického pokroku – báseň č.1 Letní ty noci zářivá (zlidštění vesmíru – měsíček jako tatíček a  hvězdičky jako jeho dětičky), báseň č.13 Také to Slunce ohnivé (oslava mateřské lásky jako vesmírného principu), báseň č.21 A mluví člověk (o poznání vesmíru – víra v lidské schopnosti, sílu národa), báseň Vzhůru již hlavu, národe (vlastenecké výzva do boje proti malosti – síla plyne z kosmu)
Balady a romance (1883)
užití humoru a ironie – balady končí většinou dobře
příklon k motivům ze života (lidské vztahy)
náměty: biblické a legendární (Romance štědrovečerní, Balada rajská, Balada májová), národní (Balada česká, Romance o Karlu IV., Balada o jaře 1848), tragické lidské osudy (Balada dětská, Balada horská), balady staršího typu (Romance helgolandská, Balada stará-stará)
Prosté motivy (1883)
intimní a přírodní verše – 4 oddíly (Jarní, Letní, podzimní a Zimní) – proměny přírody paralelou s proměnami v životě lidském – tón lidové poezie
Zpěvy páteční (1896)
vydáno posmrtně Vrchlickým – motiv Velkého pátku
národní a vlastenecká lyrika, víra ve slavnou budoucnost národa
forma – žalozpěvy a hymny na téma národního utrpení a odboje (tradiční motivy – láska a bolest, lev, kalich) – báseň Láska (autorův vztah k národu), báseň Jen dál (výzva k činům)
próza – především povídky, dále arabesky (kratší, nekomplikovaný děj), novely či humoresky
Arabesky
cyklus asi 50 povídek o svérázných lidových postavách z pražského prostředí
Trhani (1872)
povídka (nejdříve časopisecky) o těžkém životě dělníků pracujících na železnici – tragické osudy
autor se snažil podat pravdivé informace – slang, přímá řeč, krátké věty…
Povídky malostranské (1878)
13 povídek nejdříve vydaných časopisecky – dějištěm je Malá Strana 1. poloviny 19. století, typické postavy (buržoazie, obchodníci, chudina…), často podobné schéma (počasí, postava a její vztah…) – autor se snaží podat pravou míru určité postavy
povídky jsou různé (er-forma i ich-forma, deníkové záznamy, dopisy…); jazyk je živý, pestrý, hovorové i slangové výrazy
Týden v tichém domě – nejrozsáhlejší povídka – autor se věnuje příběhům postav z jednoho domu
Pan Ryšánek a Schlegl – příběh 2 soků – žena si bere Schlegla, ale po její smrti se oba usmiřují
Přivedla žebráka na mizinu („bába milionová“)
O měkkém srdci paní Rusky – o ženě, která chodila na cizí pohřby – pokrytectví, neštěstí
Večerní šplechty – rozhovory studentů – autobiografie
Doktor Kazisvět – o lékaři, který odmítal léčit
Hastrman – o muži, který si myslel, že ho lidé odmítnou kvůli bohatství
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku – povídka o pomluvě
U tří lilií – romantická povídka o bezcitnosti dcery nad smrtí její matky
Svatováclavská mše
Jak to přišlo…– povídka z Nerudova dětství – jak chtěli zničit Rakousko
Psáno o letošních dušičkách – povídka o staré panně Máry
Figurky – vypravěčem mladý advokát, který se stěhuje na Malou Stranu – různé příběhy
význam povídek – autor zobrazil různé projevy maloměšťáctví (pomluvy, pokrytectví, vypočítavost, chamtivost, lhostejnost…); povídky neobsahují idealizaci – realistické zobrazení; skvělé charakteristiky postav; povídky jsou laděny vážně, ironicky, ale i humorně
novinářská činnost – Neruda byl skvělým fejetonistou (US/PS) – asi 2000, podepisoval se trojúhelníkem
5 svazků sebraných fejetonů
Studie krátké a kratší (soubor cestopisných fejetonů)
Různí lidé
Obrazy z ciziny
divadelní  a literární kritika – hodnocení Hálka, Heyduka, Světlé, Čecha, Vrchlického, Sládka…
Nerudův přínos – po Máchovi opět velký básník (spojil světovost s češstvím); tvůrce sociální balady; psal rozsáhlé spektrum lyriky (lyrika intimní, přírodní, vlastenecká, úvahová); vynikající fejetonista; zájem o městské prostředí a nižší společenské vrstvy; zobrazoval život bez idealizace; výborný v charakteristice

Vítězslav Hálek (1835 – 1874)

ve své době uznáván více než Jan Neruda – byl jeho přítelem; působil v Národních listech (Květy i Lumír)
pocházel z venkova (Dolínek u Mělníka) – vystudoval gymnázium a poté filozofickou fakultu
psal poezii i prózu (venkovská tematika) – velmi oblíben; hodně cestoval (Balkán, Polsko, Itálie)
dílo: poezie
Alfred
první Hálkova báseň (romantická – podobná Máji)
Večerní písně (1859)
sbírka napsaná lehkou veršovou formou – námětem je nekomplikovaná láska a žena jako věčná inspirace – básně Kdo v zlaté struny zahrát zná (blízké formě lidové básně, motivem se básník, který by měl být podle autora uctíván), Nekamenujte Proroky (podobný motiv), Ten není rekem největší (o lásce a obětech)
V přírodě
sbírka – autor hledá harmonii, která v životě chybí; inspiroval se Bedřich Smetana
Pohádky z naší vesnice
sbírka, která vyšla posmrtně – převažují lyricko-epické básně
za největší problém považuje autor rozdíl mezi chudými a bohatými
próza – hlavním námětem je venkov, vztahy mezi rodiči a dětmi
Muzikantská Liduška
nejvýznamnější povídka (zfilmována) – příběh nešťastné lásky – kritika rodiče za to, že kvůli majetku ničí štěstí vlastních dětí
Pod pustým kopcem
povídka o lásce – nerovnost z hlediska majetku
Na statku a v chaloupce
povídka o vztahu mezi bohatou dívkou a čeledínem – láska prosazena, oba žijí v chaloupce
Na vejminku
povídka o nevděku dětí
Poldík rumař
povídka z městského prostředí – osud nešťastné lásky – vítězství dobra nad zlem
Komediant
román z uměleckého prostředí – autobiografie (autorovo mládí)

Adolf Heyduk (1835 – 1923)

básník – napsal přes 60 sbírek přírodní, vlastenecké a osobní lyriky
dílo: Cimbál a husle
sbírka – autorův vztah ke Slovensku
Zaváté listy
sbírka – stesk, kdy autorovi zemřeli jeho dvě dcery

Rudolf Mayer (1837 – 1865)

autor sociální balady – V poledne (monolog bouřícího se topiče – úvahy o pomstě tyranovi – bohatí si neváží poddaných, kteří na ně dělají)

Václav Šolc (1838 – 1871)

chápal práci jako základ života, snažil se psát v různých formách – sonet atd.
napsal sbírku Prvosenky (sociální tematika i oslava venkova – báseň Píseň o ruce mozolné)