zakladatel českého politického novinářství
největší český satirik a jeden z nejvýznamnějších básníků – kritik absolutismupocházel z kupecké rodiny – studie teologie (vyloučen) – odjezd do Moskvy (vychovatel) – sepsal Obrazy z Rus (reportáže, povídky)
po návratu se začal věnovat novinářství – literární kritiky (J. K. Tyl: Poslední Čech)
vystupoval radikálně proti politickému režimu – zákaz pobytu v Praze – působil v Kutné Hoře (sledován)
v prosinci 1851 byl zatčen a odvlečen do Brixenu (Tyrolsko) – vrátil se až v roce 1855 (velmi nemocný)
v roce 1856 umírá – jeho pohřeb chápán jako revolta proti režimu (účast umělců)
dílo. Pražské noviny + Česká včela
vydával vlastní noviny, Česká včela = příloha – epigramy, fejetony
Národní noviny + Šotek
1848 – noviny pouze přejmenovány, Šotek = příloha – velmi satirická
Slovan
satirický časopis v Kutné Hoře (autor zastánce austroslavismu)
Kapitola o kritice
autor kritizuje špatný stav kritiky a falešné vlastenectví
1) kritika musí být odůvodněná a nemá být pouze hana
2) kritika nemá být pouze negativní, ale i pozitivní
3) kritik nemusí být spisovatelem
4) kritiku je někdy těžší napsat, než-li nějaké dílo
5) nezáleží na kritikovi, ale na obsahu kritiky
Kritika k povídce Poslední Čech
autor vystupuje proti falešnému vlastenectví – dělat více pro vlastenectví a nejen o něm mluvit
Borovský psal epigramy – krátké satirické básně, které obsahují expozici a pointu (Martialis) – naspal jich asi 200 – s ironií vystupoval proti politickým nedostatkům – epigramy oddělil a ironicky věnoval: církvi, králi, vlasti, múzám (vědy a umění) a světu
Tyrolské elegie
satirická skladba napsaná během pobytu v Brixenu – líčení zatčení, deportace
kritika absolutismu, policie – smutek po rodině, vlasti – naděje návratu
Král Lávra
satira, kterou Borovský označil jako „veselá balada“
inspirace staroirskou pohádkou
Křest sv. Vladimíra
satira čerpající z ruských kronik – nástup křesťanství v Rusku
kritika cara, církve i absolutismu
Žádné komentáře:
Okomentovat