- Albert Einstein – teorie relativity zcela změnila vnímání světa, protože tím byly zpochybněny absolutní hodnoty, víra v život… – nic není takové, jak se zdá na první pohled
- Sigmund Freud – Freudova psychoanalýza – snaha proniknout do podvědomí – důležitost snů, sexuálního pudu (libida), který ovlivňuje chování člověka
- znaky umění obecně:
- velká skepse a rezignace
- pocit absurdity
- zcivilňování literatury – reagování na podněty
- do popředí se dostávají existenciální problémy
- díky Freudovi konec tabu v literatuře
- spisovatel přestává být všudypřítomným pozorovatelem – konec realistické tradice, převaha destruktivních metod – „rozbíjení“ tradiční formy, žánrů…
- nové směry se nejdříve objevily ve výtvarném umění a poté i v literatuře
Postimpresionismus
- volné doznívání impresionismu – autor se snaží hlouběji proniknout do reality
Kubismus (cubus = krychle)
- nejdříve výtvarný styl (Pablo Picasso, Georges Braque) – uplatnění v roce 1907
- rozkládání předmětů na jednotlivé části, které umělci zobrazovali v rovině – snaha poznat realitu z různých hledisek
- literární kubismus – G. Apollinaire – vznik nových představ, které spolu nesouvisí; pásmo = polytematická báseň
Futurismus (futurum)
- do umění přítomnosti a budoucnosti proniká moderní život
- obraz světa v pohybu, který je zachycen rozložením do časově následných fází
- osvobození (izolace) slov a vět zdůrazňuje rychlost pohybu
- experimentování s jazykem, nová slova, nové významy či odstranění interpunkce
- podporování války jakožto hygieny světa (Mussolini)
Expresionismus
- o výrazu duše, psychiky člověka
- vznikl v Německu – malířství (Edvard Munch; ČR – Emil Fila)
- snaha zachytit vnitřní prožitky člověka – pesimistické až katastrofické vyznění, zaměření na mezní situace, pocity strachu, úzkosti, osamocení, zoufalství, absurdita, velký odklon od reality
- 1910 – 1920 – „expresionistické desetiletí“ – Franz Kafka
Fauvismus (la fauve = šelma)
- pouze v malířství, založeno na barvách – různé pocity
- zakladatel Henry Matisse
Dadaismus
- zakladatelem je básník rumunského původu Tristan Tzara (1918 – Curych)
- vyjadřuje odpor k válce – pocit nesmyslnosti života – úsilí šokovat, burcovat či provokovat
- zdůraznění umělecké absurdity, primitivity (dada v dětské řeči = hračka)
- princip náhodnosti věcí a nesmyslnosti vztahů (nousency = nesmysly)
Surrealismus (nadrealismus)
- zakladatel André Bréton – První manifest surrealismu (1924)
- vychází z Freuda – výklady snů a snaha zobrazit to, co je v podvědomí (nadrealita), aby autoři pronikly do jádra lidské psychiky
- důležitá imaginace, sny, halucinace, delirantní stavy
- popřena logika, automatismus = sled myšlenek bez jakýchkoliv souvislostí
- není interpunkce, neplatí verš – spontánní, sugestivní působení
- 1929 – Druhý manifest surrealismu
- Vítězslav Nezval
Meziválečná poezie
Francie
Guillaume Apollinaire (1880 – 1918)
- avantgardní umělec polsko-italského původu – propagoval nové umělecké směry
- přednášel o francouzské literatuře a nových směrech
- dílo: Alkoholy
- sbírka – opojení člověka moderní dobou, pocity všedního života
- náboženství, technika, vzpomínky na dětství, bolestné vzpomínky – prolínání snu, skutečnosti a vzpomínek
- asociace – volné řazení představ – forma pásma
Kaligramy
- obrazové básně
Paul Eluard (1895 – 1952)
- básník lásky: dadaista – surrealista; kritik výtvarného umění
- dílo: Veřejná růže
- soubor 20 básní psaných volným veršem, chybí interpunkce (přeloženo V. Nezvalem)
- hledání cesty z osamělosti, motivy – muž a žena, láska
- báseň Žena, princip života, ideální společnice v hovoru
Tristan Tzara (1896 – 1963)
- básník rumunského původu – psal francouzsky; zakladatel dadaismu, později stoupenec surrealismu
- přechod od hravosti k vážnějším otázkám
- přátelil se s básnickým spolkem Devětsil (V. Nezval), kde vznikl poetismus
- dílo: Manifest o lásce slabé a lásce hořké
- manifest dadaismu
Kalendářní biograf abstraktního srdce
- dadaistické básně
Jean Cocteau
- básník, dramatik, filmový režisér, výtvarný kritik, herec, scénárista, vážený člen Francouzské akademie
- uplatňoval všechny moderní směry, snažil se o tzv. syntetické umění – propojení více žánrů (směrů)
- napsal komentář k českému filmu Císařův slavík (Jiří Trnka)
- dílo: Svatebčané na Eiffelce
- básnická hříčka – jednoaktovka, svatebčané – symbol šťastného, radostného života
- spojení mluveného slova, hudby, tance, pantomimi
- děj je velmi útržkovitý a odehrává se na Eiffelovce – evokace moderní vědy, jemná karikatura moderní technické doby
- výsměch lidské hlouposti a prázdnému mluvení o ničem
- premiéra – Francie (1921), Praha (1927)
filmy
Krev básníkova
Orfeus
Kráska a zvíře
Velká Británie
Thomas Stearns Eliot (1888 – 1965)
- původem Američan – básník, dramatik a literární kritik
- psal abstraktně (těžce), hlavním tématem je odcizení člověka a jeho nemožnost komunikace
- spojuje symbolismus a surrealismus – ovlivnil celou pozdější Anglosaskou literaturu
- roku 1948 byl oceněn Nobelovou cenou za básnickou sbírku Pustina
- dílo: Pustina
- sbírka – polytematické básně – volný verš, bez interpunkcí
- smutně laděno, prolínání vzpomínek a reality
- báseň Co říkal hrom (vyprahlost života, pocit vlastní bezmocnosti)
USA
Robinson Jeffers (1887 – 1962)
- významný americký básník, který ovlivnil i českou poezii (Kamil Bednář)
- „poezie nahého člověka“ – člověk zbavený všech ideologií, duševních pocitů, odmítá moderní civilizaci, chmurný pohled na člověka – zdůraznění přírody, harmonie…
- dílo: Hřebec Grošák, Tamar a jiné básně
- alegorické básně – snaha postihnout moderního člověka
- báseň Mys Joe (psáno volným veršem – pevnost člověka)
James Langston Hughes (1902 – 1967)
- 1. významný černošský básník – obohatil formy o blues – inspirace jazzem
- dále prozaik i dramatik, který obohatil slovní zásobu
- dílo: Unavené blues
- sbírka evokující melodii blues – pocity smrti a marnosti
- báseň Unavené blues
To jsou bílí
- román zaměřený proti bělochům – motiv vykořisťování
Rusko
Vladimír Majakovskij (1893 – 1930)
- narozen v Gruzii – Moskva, zastával revoluční názory (levice) – věznění, spáchal sebevraždu
- přední představitel futurismu, věnoval se i malování agitačních plakátů, koncem života psal filmové scénáře
- psal především poemy
- pobýval v Praze – recitace, přednášky o politice, kritika maloměšťáctví
- dílo: Plným hlasem
- poemy se zvláštním grafickým uspořádáním
- autor viděl pozitivum v nových politických ideologiích
Oblak v kalhotách
- agitační poezie namířená proti 1. světové válce
V. I. Lenin
- oslava Lenina
Velemir Chlebnikov (1885 – 1922)
- ruský a sovětský básník – významný představitel futurismu s obrovským jazykovým nadáním
- zdokonalil ruský verš
- dílo: Křidélkuje zlatopisem
- futuristická sbírka založená na slovních hříčkách
- báseň Zakletí smíchem (autor používá 1 slovní základ a různě ho obměňuje)
Ladomír
- báseň – použití anafory, motiv smrti
Sergej Jesenin (1895 – 1925)
- ruský a sovětský básník – představitel imažinismu (poezie založená na básnických obrazech)
- autor přírodní lyriky, ve které se objevují motivy ruské lidové slovesnosti, náboženské motivy, obava zahubení venkovských tradic měšťany – smutek, melancholie
- žil bohémským životem, hodně cestoval, spáchal sebevraždu
- dílo: Krčemná Moskva
- sbírka – projevuje se autorů bohémský život
Anna Sněgina
- poema, ve které se prolínají autorovy milostné zážitky ke statkářské dceři s obrazy drsného života venkovanů před rokem 1917
- záliba v barevném vidění (modrá, zlatá)
Boris Pasternak (1890 – 1960)
- ruský a sovětský básník i prozaik
- velmi talentovaný – literatura, hudba, výtvarné umění
- ovlivněn symbolismem a futurismem – převládá přírodní lyrika, kterou autor chápe jako očistu
- roku 1958 získal Nobelovu cenu (Doktor Živago), ale autor ji odmítl a převzal ji až jeho syn roku 1989
- dílo: Doktor Živago
- román vydaný v Itálii
Verše různých let
- sbírka – báseň Veliká nemoc (osobní pocit autora – bez domova, samota – odmítavý postoj k revoluci)
Německo
Christian Morgenstern (1871 – 1914)
- německý lyrik z Mnichova – studoval práva, filozofii a ekonomii, zemřel na tuberkulózu
- ovlivněn Nietzem
- experimentoval s jazykem, ovlivněn dadaismem a surrealismem
- dílo: Šibeniční písně
- sbírka obsahující i kaligramy (obrazové básně) – báseň Košilela
Rakousko
Georg Trakl (1887 – 1914)
- rakouský lyrik ze Salzburgu – studoval farmacii – drogově závislý – předávkování
- reprezentoval expresionismus – částečně ovlivnil českou meziválečnou literaturu (Bohuslav Reynek)
- dílo: Básně
- sbírka obsahující expresionistické básně
Zjevení a zánik
- básně v próze, vydáno posmrtně, přeložil Ludvík Kundera
Meziválečná próza
Francie
Marcel Proust (1871 – 1922)
- francouzský prozaik, který ovlivnil francouzskou moderní světovou prózu – autor psychologického románu
- pocházel z bohaté pařížské rodiny – byl velmi přecitlivělý k matce, vůdčí osobnost mezi spisovateli
- dílo: Hledání ztraceného času
- románový cyklus, ve kterém autor zobrazil způsob tehdejší pařížské aristokracie, své vlastní prožitky, lásky…; snaha oživit dávné prožitky, vzpomínky – vytvoření antičasu (zastavit čas)
- důležitá je forma – použití ich-formy
Jean Sauteuil
- autobiografický román
André Gide (1869 – 1951)
- prozaik, dramatik a esejista – představitel individualismu (Nietzche) – popis konfliktu silného jedince se svazujícím prostředím
- propagoval komunismus, ale po návratu z Ruska svůj názor mění
- roku 1947 získal Nobelovu cenu
- dílo: Penězokazi
- román obsahující 2 roviny
- 1. rovina – revolta 3 chlapců z bohatých pařížských rodin, kteří jsou proti pokrytectví rodičů
- 2. rovina – hlavní hrdina Eduard začíná psát román s názvem Penězokazi a prožívá intimní vztah s jedním chlapcem (propojení rovin) – Eduard líčí okolnosti, které ho vedou k psaní, teoretické úvahy o románové formě – „román o románu“ – podle Eduarda je nejdůležitější vývoj samotného románu než samotný děj
Návrat marnotratného syna
- román
Vatikánské kobky
- protikatolicky zaměřené povídky
Návrat z Čadu
- soubor reportáží a esejí
Romain Rolland (1866 – 1944)
- prozaik, dramatik, hudební teoretik, hudební a výtvarný kritik
- studoval dějiny hudby (Paříž, Řím) a později přednášel na Sorbonně
- roku 1915 získal Nobelovu cenu
- dílo: životopisy
Život Beethovenův
Život Michelangelův
Život Tolstého
Život Gándího
dramata – autor nejvíce zachycuje období Velké buržoazní revoluce
14. červenec
Robespierre
Vlci
próza – „román řeka“ – rozsáhlá románová skladba, která zachycuje hrdinu od narození až po smrt; mnoho dílů, psáno chronologicky, řeka = symbol i prostředí
Jan Kryštof
- „román řeka“ obsahující 10 dílů (vycházel 12 let)
- osudy Jana Kryštofa připomínají život Beethovena
- Jan Kryštof, hudební talent, není v Německu pochopen a odchází do Paříže – úspěch, návrat do rodné země – Rýn; smysl života hledá hrdina v psaní a hudbě
Dobrý člověk ještě žije (Cola Breugnon)
- román – humánní dílo – hlavní hrdina pomáhá všem blízkým svým životním optimismem
Petr a Lucie
- novela, která se odehrává v krátkém časovém úseku před a během 1. světové války
- autor líčí romantický vztah 2 lidí, kteří zahynuli pří bombardování Paříže v chrámu při mši
- autor dílo napsal jako vzpomínku na své přátele, kteří zahynuli při bombardování
- protiklad lásky a války
Antoine de Saint-Exupéry (1900 – 1944)
- prozaik, letec a novinář z Lyonu, který zahynul ve 2. světové válce (sestřelen nad Korsikou)
- podílel se na zavádění nových leteckých linek, účastník vytrvaleckých a průzkumných letů
- autor, který píše o velikosti člověka, o obětování se člověka pro druhého – zdůraznění vztahu přátelství
- jeho povídky zachycují vzpomínky z leteckého prostředí, lidi v mezních situacích i úvahy o smyslu života a snaze přežít – příznačná je lyrická reflexe
- dílo: Země lidí
- soubor povídek – Země lidí (člověk se projeví teprve, až změří své síly s nějakou překážkou), Noční let, Kurýr na jih, Citadela
Malý princ (1943)
- filozofická povídka doprovázena kresbami autora – jedna z nejpřekládanějších francouzských knih – psáno formou dopisu manželce v době manželské krize
- důraz na přátelství a věrnost, odlišení chápání dětí a dospělých, použití personifikace
- princ projde 7 planet – na 1. je král, který chce všem vládnout; na 2. domýšlivec; na 3. pijan; na 4. businessman; na 5. lampář; na 6. zeměpisec, který mu poradil návštěvu Země
André Breton (1896 – 1966)
- zakladatel a zastánce surrealismu
- prozaik, esejista, autor surrealistického manifestu (1924 – 1939 - 1942), ovlivněn Rimbaudem
- studoval medicínu (neuropsychiatrie) – zájem o podvědomí člověka
- 1929 odešel do USA, po válce se vrátil
- dílo: Nadja
- novela / povídka / esej – úvahy o surrealismu a jeho významech
- 1. část (teoretická) – autor popisuje skupinu surrealistů z jeho okolí, snaha proniknout do podvědomí sama sebe
- 2. část – autor prožívá platonickou lásku s Nadjou, doplněno kresbami
Co je surrealismus?
- teoretické dílo - soubor esejí
existencialismus
- filozofický a literární směr, který se zabývá podstatou existence – do jaké míry je člověk svobodný – převažují pocity lhostejnosti, absurdity; blízké expresionismu
Jean Paul Sartre (1905 – 1980)
- filozof, prozaik, esejista a později i kritik – v roce 1964 odmítl Nobelovu cenu
- představitel tzv. ateického (bezbožného) existencialismu
- ovlivněn Nietzem – vyzdvižení individualit člověka – člověk je odsouzen ke svobodě, ale za své činy je zodpovědný celému lidstvu
- dílo: Nevolnost
- esej / novela – nejdříve překládáno jako „Hnus“ – psáno jako deník s existenciálními znaky
- vnitřní monolog člověka, který začíná pociťovat nevolnost – psychická krize, izolovanost
- pocity změní až úryvek jazzové melodie – návrat do starých kolejí
Zeď
- novela obsahující existenciální rysy – reakce na fašismus – úvahy člověka před smrtí
Počestná děvka
- drama odehrávající se v USA
Albert Camus (19113 – 1960)
- prozaik a esejista, který zahynul při autonehodě – v roce 1957 získal Nobelovu cenu
- zobrazoval krizi 20. století – rezignace, zúčastnil se války v Alžíru
- dílo: Cizinec
- román prostoupený existenciálními rovinami – psáno v ich-formě – roku 1967 zfilmováno režisérem Viscontim
- děj se odehrává v Alžírsku – hlavní hrdina je odsouzen k smrti – lhostejnost, cizinec sám v sobě
Mor
- román
Velká Británie
James Joyce (1882 – 1941)
- původem Ir (Dublin) – studie medicíny a filozofii, pobyt v Paříži
- prozaik, dramatik a básník hovořící 19 jazyky
- představitel experimentální prózy
- dílo: Dubliňané
- příběhy jeho přátel a historky, které odposlouchal
Portrét umělce v jinošských letech
- autobiografický román – pocity hrdiny, který má sklony k individualismu – hledá místo, které by ho neomezovalo v jeho tvorbě, ve které vidí smysl života
Odysseus (1922)
- mnohoznačný román, který byl zakázaný (pornografie) – román o možnostech jazyka
- souvisí s Homérovým dílem – motiv putování
- detailní popis všedního, ale neopakovatelného dne
Virginia Woolfová (1882 – 1941)
- pocházela z bohaté a velmi vzdělané rodiny – bohémský život – psychické deprese – sebevražda
- prozaička, esejistka – představitelka experimentální prózy – místo děje vnitřní monolog
- dílo: K majáku (1927)
- moderní román psaný metodou „proudu vědomí“ – 2 linie (před válkou a po 10 letech)
- motiv plynoucího času, smysl života
Orlando
- životopisný román napsaný v lehčím duchu
John Galsworthy (1867 – 1933)
- Angličan – studie na Oxfordu
- prozaik a dramatik píšící v duchu realismu (střední a vyšší vrstvy) – 1932 získal Nobelovu cenu
- dílo: Sága rodu Forsytů
- románová trilogie (vznikala 14 let) zachycující 4 generace rodiny Forsytů – vzestup zámožné rodiny až rozpad firmy i rodinných vztahů
Moderní komedie
Německo
- německá próza byla ovlivněna situací v Německu (před 2. světovou válkou) – většina autorů emigrovala
a) expresionismus – Pražská německé skupina
b) humanistická próza – hledání smyslu života, zdůraznění důležitých hodnot – protifašistická díla
Thomas Mann (1875 – 1955)
- představitel humanistické prózy – levicově orientovaný
- roku 1929 získal Nobelovu cenu
- žil v Mnichově – po nástupu Hitlera byl zakázán – emigrace (ČR, Švýcarsko a USA)
- díla často symbolická a protifašistická
- dílo: Budenbrockovi
- románová prvotina – studie několika generací – autobiografické rysy
Kouzelný vrch
- vývojový a výchovný román
Josef a bratří jeho
- román, který je o podobenství, snaha překonat zlo – humánní dílo
Doktor Faustus
- protifašistický román – snaha hrdiny složit velkolepé dílo – upíše se ďáblu, že se zřekne lásky
- hrdina – symbol proudění německého národa a jeho osudů
Mario a kouzelník
- protifašistická novela – příběh kouzelníka, který působí zlo a neštěstí – Mario se mu postaví
Heinrich Mann (1871 – 1950)
- prozaik, dramatik, antimilitarista i antifašista
- emigrace (ČR, Francie a USA)
- dílo: Profesor Neřád (1905)
- román zfilmovaný pod názvem Modrý anděl (1930)
- zachycení rozpadu německé maloměšťácké morálky – snaha typizovat zvrácené rysy v povaze německých maloměšťáků
Mládí krále Jindřicha IV.
Zrání krále Jindřicha IV.
- historické romány
literatura nové věčnosti (1924 – 1932)
- nová tendence – snaha se zaměřovat na obsah a ne formu, informovat objektivně bez subjektivního zabarvení
Erich Maria Remarque (1898 – 1970)
- narozen v Osnabrücku, vlastním jménem Erich Maria Remark, vyučen knihvazačem – úředník, redaktor, prodavač náhrobků, učitel, automobilový závodník
- v 18 letech byl odveden do války – své trauma popisuje v dílech
- člen „ztracené generace“ – skvělý vypravěč, antimilitaristický postoj
- jeho díla byly prohlášeny za nevhodné – emigrace (Švýcarsko, USA)
- dílo: Na západní frontě klid (1928)
- románová prvotina – psána formou reportáže (důležitá atmosféra bitev)
- osudy hlavního hrdiny Pavla Bäumera, který jako student narukuje s přáteli do války a teprve po smrti přítele si uvědomí důsledky války, zároveň však také zjišťuje, že boj znamená přežít
- po válce se nemá Pavel kam vrátit – umírá na frontě
Noc v Lisabonu (1962)
- román – prolínání se 2 rovin – útěk manželů z Německa do bezpečí, ale žena nakonec umírá a muž se rozhodne jít bojovat do cizinecké legie proti fašismu
Cesta zpátky (1931)
- román, který navazuje na dílo Na západní frontě klid – pokračování životů chlapců, kteří prožili válku a snaží se vrátit zpět do normálního života
Tři kamarádi (1938)
- román – děj se odehrává těsně před 2. světovou válkou – smutný osud 3 kamarádů
Miluj bližního svého (1941)
Vítězný oblouk (1946)
- zobrazení emigrantů
Jiskra života (1952)
- román – smutný, ale atraktivní příběh odehrávající se v koncentračním táboře – strádání vězňů, snaha zvrácení osudu
Čas žít, čas umírat (1954)
- román, jehož děj se odehrává během 2. světové války
Nebe nezná vyvolených (1956)
- zážitky z automobilového prostředí – smutný příběh milenců – muž zemře při závodu, žena podlehne těžké nemoci
Černý obelisk (1956)
Stín v ráji (1971)
- posmrtně vydaná autobiografie
Lion Feuchtwanger (1884 – 1958)
- narozen v Mnichově v bohaté židovské rodině – 1933 emigrace do USA
- psal romány z židovské historie, věnoval se většinou jedné osobnosti
- dílo: Žid Süs
- román odehrávající se v Německu během 18. století
Goya (životopisný román)
Bláznova moudrost (životopisný román – J. J. Rousseau)
Lišky na vinici (o francouzské revoluci)
Židovka z Toleda (historický román)
expresionismus
- kritika maloměšťáků, války a úpadku lidstva
Alfred Döblin (1878 – 1957)
- prozaik a dramatik – emigrace do USA, později se do Německa vrátil
- dílo: Berlín, Alexandrovo náměstí (1929)
- 1. expresionistický román – dělnická společnost – hrdina se vrací z vězení a chce žít mravně, ale je falešně obžalován
Pražská expresionistická skupina
- spisovatelé se cítili izolovaní – původem Němci, ale žili či strávili nějaký čas v Praze
Franz Kafka (1883 – 1924)
- jeden z nejslavnějších pražských autorů – židovský původ (otec chudší, ale pracovitý; matka vzdělaná)
- otec z něho chtěl obchodníka – Franz otce obdivoval, ale trpěl vinou, že nesplnil otcovy ideály
- po maturitě vystudoval práva – práce v pojišťovnictví
- 1922 byl penzionován, protože u něho propukla tuberkulóza – zemřel v Rakousku
- některá díla vyšla díky Maxi Brodovi; do češtiny byl překládán v 60. letech Milenou Jesenskou
- po 2. světové válce velký zájem o jeho díla – „kult Kafky“ – mnohé směry z Kafky čerpali (absurdní drama)
- v době komunismu nebyl propagován
- obecné rysy děl: hrdina trpí pocitem viny, často bývá potrestán (ale neví za co) – rezignace hrdiny, pocity izolovanosti – hrdina bývá označován K.; potlačení reality; styl povídek je blízký administrativnímu stylu; vypravování v er-formě; ovlivnění prostředím i původem…
- dílo: povídky
Proměna
- hrdina Řehoř Samsa se promění v hmyz – popis vnitřních pocitů i chování okolí – odcizení, nenávist lidí – končí smrtí
Topič
- dílo bylo později přepracováno na román Amerika
V kárném táboře
romány
Proces
- hlavní hrdina Josef K. je v den svých 30. narozenin obviněn (neví z čeho) a v den 31. narozenin je popraven – absurdita, nepochopitelné pocity – osamělost, izolovanost
- děj se vymyká z reality, chladnost autora ve vypjatých situacích
Zámek
- děj se odehrává v 6 dnech – člověk / moc – pocity vlastní nedokonalosti i neschopnosti
Franz Werfel (1890 – 1945)
- narozen v Praze – bohatá židovská rodina – bohémský život – od roku 1917 žil ve Vídni – emigrace do USA
- výborný vypravěč – bez pocitů neschopnosti a nedokonalosti
- inklinoval ke křesťanství, zamiloval se do Málerovi ženy – chvíli s ní žil
- dílo: Čtyřicet dnů
- román ladění proti válce, který je však velmi poutavý a napínavý
Sjezd abiturientů
- román s detektivní zápletkou – po letech se zjistí, že jeden spolužák zničil život udáním druhému
Verdi
- životopisný román o italském skladateli
Max Brod (1884 – 1968)
- žid žijící v Praze – v roce 1939 odjel do Tel Avivu a už se nevrátil
- psal společensko-kritickou prózu, zasloužil se o vydání několika Kafkových děl
- dílo: Leoš Janáček, život a dílo
- monografie
Tychona Brahe cesta k bohu
- historický i životopisný román
Gustav Meyrink (1868 – 1932)
- výborný vypravěč – udržení člověka v napětí – psal romány plné magičnosti, fantazie a mysticismu
- inklinoval k nadrealitě
- byl nemanželským dítětem – bohémský život – byl i vězněn; bankovní úředník, zemřel v Rakousku
- dílo: Golem
- hrůzostrašný román
Rusko
- v Rusku byla odlišná situace – komunistická diktatura – publikace pouze těch autorů, kteří sloužili režimu, ostatní byli vězněni (ti byli oceňováni pouze v zahraničí)
- ruská próza navazuje na realistické tradice, projevuje se vztah k vlasti, důležitá je příroda, ponor do duše člověka – psychologické romány
Andrej Bělyj (1880 – 1934)
- rodák z Moskvy – vlastním jménem Bugajev – studie přírodních věd, zajímal se o kultní čí východní vědy
- teoretik symbolismu, později prozaik
- cestoval, po roce 1917 odchází do Německa, ale nakonec se do Ruska vrací a formuje mladé spisovatele
- dílo: Petrohrad
- román – prolínání více rovin, Petrohrad symbol lapidárního města, srovnání východu se západem
- osudy senátora, na kterého se chystá atentát, jeho syna a vůdce atentátníků
Stříbrný holub
- román, ve kterém se projevuje autorův zájem o východní vědy
- stříbrný holub je název kultní sekty
Ivan Bunin (1870 – 1953)
- básník, prozaik – autor povídek (téma lásky a smrti)
- rodák z Voroněže ze šlechtické rodiny, živil se jako novinář, nepřijal revoluci – emigrace do Francie
- v roce 1933 získal Nobelovu cenu
- dílo: Tajemné aleje
- povídkový soubor věnovaný erotice (od vzplanutí až po smrt) – zobrazení prožitků hrdinů
- povídka Poslední podzim (hrdina přijíždí do města, kde ho navštěvuje dívka, se kterou prožívá vztah, ale dívka nakonec umírá)
Míťova láska
- psychologická novela napsaná v emigraci – tragická láska dvou studentů, důležitá příroda
- zobrazení složitostí dospívání
Přímořské Alpy
- soubor povídek cestopisně laděných – psáno formou dopisu, zklamání z opuštění vlasti
Isaak Babel (1894 – 1941)
- prozaik, dramatik a filmový scénárista židovského původu pocházející z Oděsy – avantgardní umělec
- účastnil se občanské války, která ho velmi ovlivnila (traumatizován)
- dílo: Oděské povídky
- autobiograficky laděné dílo
Rudá jízda
- 36 povídek zobrazujících tažení Rudé armády proti polským povstalcům na Ukrajině
- autor odmítá zabíjení, srovnáváno s Jamesovým Oddyseem
Michail Bulgakov (1891 – 1940)
- prozaik, dramatik a lékař původem z Kyjeva
- nemohl publikovat (tajná spolupráce s Moskevským divadlem jako dramaturg)
- později psal dramaturgie ke slavné ruské literatuře (Gogol)
- dílo: Mistr a Markétka
- román o podobenství obsahující několik rovin – tragikomedie lásky a života
- autor řeší otázky o smyslu života a skrytě satiricky zobrazuje dění v Rusku i jeho odmítavý postoj k revoluci
Život pana Moliéra
- životopisná kniha, která byla později přepracovaná na divadelní hru – Moliére
Maxim Gorkij (1868 – 1936)
- velmi blízký přítel Lenina – „král sovětské literatury“, ale do 30. let vystupoval jako kritik společenských nedostatků – emigrace (Německo, Itálie, ČR) – roku 1931 se vrátil zpět na žádost syna
- po návratu do Ruska píše v duchu socialistického realismu
- nakonec byl odstraněn Stalinem
- dílo: Bosácké povídky
- zpracování povídek o nejchudších lidech
- povídka Makar Čudra
Matka
- román napsaný v emigraci – autobiografická próza
Podnik Artamanových
Malva
- rozsáhlejší povídka – problém manželského trojúhelníku – Malva je symbolem ženy, která je energická a ví, co chce
USA
- vznik sociálně kritických románů – kritika konzumního způsobu života, kritika rasové nesnášenlivosti
- vznik tzv. „ztracené generace“ (LOST GENERATION)
Theodore Dreiser (1871 – 1945)
- prozaik, dramatik a novinář – ovlivněn naturalismem
- otec pocházel z Německa – chudší rodina
- dílo: Sestřička Carrie
- románová prvotina, která byla nejdříve odmítána – inspirace vlastní sestrou
Americká tragédie (1925)
- společensko kritický román inspirovaný skutečnou událostí
- mravní nezodpovědnost, hrdina neovládá vlastní vášně – neštěstí
Harry Sinclair Lewis (1885 – 1951)
- prozaik – autor satirických románů, roku 1930 získal Nobelovu cenu
- dílo: Hlavní třída
- románová prvotina – společenský román o emancipovaný ženě, která se nechce vyrovnat s nekulturností jednoho městečka
Babbit (1922)
- román kritizující americké maloměšťáctví
- jeden z nejúspěšnějších meziválečných amerických románů – zobrazení člověka, který je zajatcem doby, chce se vymanit, ale změna je pouze dočasná
William Faulkner (1897 – 1962)
- prozaik – psychologické romány – prózy se odehrávají ve vymyšleném kraji
- soustředění na život na jihu – kritika rasové nesnášenlivosti – humánní romány – hledání „dobrého člověka“
- roku 1949 získal Nobelovu cenu
- experimentoval – nerozlišoval řeč postav a vypravěče
- dílo: Absolone, Absolone (1936)
- román o plantážnické rodině na jihu Ameriky – problém rasové nesnášenlivosti
- hlavní hrdina se nevyrovnal s traumatem z mládí (byl vyhozen černošským sluhou)
Divoké palmy
- román složený ze 2 částí – Divoké palmy a Stařec od Mississippi
- hrdinové platí velkou daň za to, co prožijí
Francis Scott Fitzgerald (1896 – 1940)
- člen „ztracené generace“
- studoval na prestižní univerzitě – účast v 1. světové válce
- ovlivněn duševním onemocněním své ženy, psal i scénáře v Hollywoodu
- dílo: Na prahu ráje (1920)
- román s autobiografickými rysy
Velký Gatsby (1925)
- román – bohatství nemůže vyřešit citové problémy
Něžná je noc (1934)
- román inspirovaný onemocněním autorovy ženy
John Steinbeck (1902 – 1968)
- kalifornský prozaik, který v roce 1962 získal Nobelovu cenu
- rysy děl: determinismus; vybírání nenormálních jedinců, kteří jsou podle něho přímočaří, otevření, hodní…; ironický náhled na život
- dílo: O myších a lidech
- novela – příběh 2 námezdních dělníků – jeden z nich nechtěně zlomí vaz farmářově dceři – druhý dělník ho zastřelí, a tím ho vysvobodí
Hrozny hněvu (1939)
- společenský román z období hospodářské krize (30. léta 20. století)
- o rodině, která putuje přes USA a zažívá téměř samé neúspěchy
- hrozny byly na začátku symbolem hojnosti, později hrozny hněvu
Na východ od ráje (1952)
- román umístěný do přírody v Kalifornii – vzpomínky na autorovo mládí
Toulavý autobus (1947)
- román odehrávající se na autobusové zastávce – prolínání snu a reality
Ernest Hemingway (1899 – 1961)
- narodil se v rodině lékaře v Oak Park – v době 1. světové válce působil jako řidič sanitky
- autor „ztracené generace“, miloval adrenalinové sporty (box, lov…) – zobrazení v povídkách
- po válce žil nějakou dobu v Paříži, kde se stýkal s umělci (Gertruda Steinová)
- zúčastnil se španělské občanské války jako válečný dopisovatel
- zbytek života strávil na Kubě, kde nakonec spáchal sebevraždu
- roku 1954 získal Nobelovu cenu (Stařec a moře)
- psal stylem objektivním – „metoda ledovce“ – eliminace všeho nepodstatného, to důležité vyplyne, neuvěřitelný zájem o člověka v mezních situacích, zobrazení psychiky člověka…
- dílo: Sbohem, armádo! (1929)
- válečný román odrážející 1. světovou válku přeložen Josefem Škvoreckým
- kontrast války a krásného vztahu – nesmyslnost války
Komu zvoní hrana (1940)
- román zobrazující španělské prostředí, který je uvozen mottem Johna Donna: „Žádný člověk není ostrov sám sebe… smrtí každého člověka je mne méně, a proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě!“
- hlavní hrdina se účastní válečné operace (vyhození mostu do povětří, aby tím zabránili postupu fašistů), při které nakonec sám umírá – snaha být užitečným až do konce života
Ostrovy uprostřed proudu
- rozsáhlý román obsahující 3 části
Mít a nemít
- román – děj po 2. světové válce na Kubě
- o pevnosti člověka, který nemění zásady v mezních situacích
Pátá kolona a prvních devětatřicet
- povídka – představení člověka v mezních situacích
Sněhy na Kilimandžáru
Můj táta
Stařec a moře (1952)
- novela oceněná Nobelovou cenou – 30. léta na Kubě
- osudy rybáře Santiaga – vytrvalost, odhodlání, houževnatost
- „Člověk není stvořen pro porážku. Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“
Pohyblivý svátek
- memoár – autorovy vzpomínky na pobyt v Paříži po 1. světové válce
John dos Passos (1896 – 1970)
- portugalský potomek – prozaik, básník, dramatik a novinář
- člen „ztracené generace“ – traumatizován 1. světovou válkou
- dílo: Tři vojáci
- autobiografická povídka
42. rovnoběžka
- trilogie zobrazující americkou společnost od konce 19. století po konec 1. světové války
- 4 na sobě nezávislá pásma – příběhy fiktivních hrdinů, zprávy z americké historie, kinožurnál, pásmo vypravěče
Žádné komentáře:
Okomentovat