Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Antoine de Saint – Exupéry Malý Princ

Filosofická pohádka, 20. Století
Místo a doba děje: poušť Sahara

Půvabný příběh o malém chlapci, který opustil svůj svět, aby zjistil, co je pro něj nejdůležitější, vypráví pilot (Antoine?), který havaroval v poušti. Malý princ, jak chlapce pilot nazval, vstoupil do jeho života nečekaně, ale na několik dní mu dal naději, že ještě existuje dobro.Malý princ přichází na naši zemi ze vzdálených vesmírných světů, kde se v africké poušti Sahaře setkal s pilotem, který příběh vypráví a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Při návštěvě první planety se setkává malý princ s králem, který vidí svět velice zjednodušen, nesnesl odpor proto dával rozumné rozkazy. Na další planetě potkává domýšlivce, jenž slyšel pouze chválu. Dále poznává pijana na třetím asteroidu, který pije, protože se stydí za to že pije. Čtvrté planetě vládne byznysmen, kterému patří všechny hvězdy, a tak je pořád přepočítává. Přivlastnil si je, protože nikdy nikoho před ním nenapadlo, že by mohli někomu patřit. Pátou planetu obývá lampář a svítilna, která je ze všech nejmenší. Šestá planeta byla 10x větší a bydlil na ní starý pán (zeměpisec) a spisoval obrovské knihy. Sedmou a také poslední planetou se mu stala planeta Země, kde se seznámil s liškou která ho naučila co je to tajemství čistého srdce, dobro a krása.

Postavy: Malý princ – malé postavy, světlé vlasy, zvědavý, nikdy neodpoví na otázku, vždy trvá na své otázce, starostlivý, usměvavý
Pilot – vypravěč příběhu, ztroskotal na poušti, kde se seznamuje s Malým princem

Hlavní myšlenka díla: Prostřednictvím této křehké postavičky vyjadřoval Antoine svou nespokojenost nad tehdejším (bohužel i dnešním) světem. Velmi ho mrzelo, že lidé uznávají úplně jiné hodnoty, než by měli. Do popředí lidského snažení se dostává honba za mamonem a s tím je spojena lakota a sobectví. Lidé ztrácejí smysl pro poetiku života a pro přátelství, které je podstatně důležitější než bohatství a peníze (i když s nimi je všechno snadnější).
Umělecké a kompoziční prostředky: Psáno spisovným jazykem, nejsou zde nespisovné výrazy. Melancholické a nutí k zamyšlení. Malý princ je na začátku a konci psán chronologicky, část, kde navštěvuje různé planetky je psána retrospektivně (vzpomíná, vrací se do minulosti). Na začátku knihy autor mluví sám o sobě, popisuje své dětství, požívá 1. osobu – zde je tedy použita ICH-FORMA (znovu se objevuje na konci knihy při autorově vzpomínání). Při popisování činů malého prince je použita ER-FORMA (psaní ve 3. osobě). Lze najít mnoho obrazných pojmenování - metafora: „Ale bude to jako stará opuštěná skořápka.“ (Malý princ tak popisuje, jak bude vypadat jeho tělo po uštknutí hadem), přirovnání: „Klesl pomalu, jako padá strom.“, personifikace: „A růže byly celé zaražené.“, hyperbola: „A osvětlený rychlík, dunící jako hrom, otřásl domkem výhybkáře.“ …

Ukázka: "V noci se budeš dívat na hvězdy. Ta moje je příliš malá, abych ti ji mohl ukázat. Je to tak lépe. Má hvězdička bude pro tebe jednou z mnoha hvězd. Budeš tedy rád pozorovat všechny hvězdy. Všechny budou tvými přítelkyněmi. A pak, dám ti dárek..." A znovu se zasmál. "Ach človíčku můj zlatý.
Tak rád slyším tvůj smích!" "Právě to bude můj dárek... Bude to jako s tou vodou..." "Co tím myslíš?" "Lidé mají své hvězdy, jenže ty nejsou stejné. Těm, kdo cestují, jsou průvodci. Pro druhé nejsou ničím než malými světýlky. Pro jiné, pro vědce, znamenají problémy. Pro mého businessmana byly zlatem. Ale všechny ty hvězdy mlčí. ty budeš mít hvězdy, které nemá nikdo..." "Co tím myslíš?" "Já budu na jedné z nich bydlet, budu se na jedné z nich smát, a až se podíváš v noci na oblohu, bude to pro tebe, jako by se smály všechny. Ty budeš mít hvězdy, které se umějí smát!" A znovu se zasmál. "Až se utěšíš, a člověk se utěší vždycky, budeš rád, že jsi mě poznal. Budeš stále mým přítelem. Budeš mít chuť se smát se mnou. A někdy otevřeš okno, jen tak pro radost... Tvoji přátelé se budou strašně divit, až tě uvidí se smát při pohledu na nebe. Řekneš jim: "Ano hvězdy mě vždycky rozesmějí!" Budou si myslet, že ses zbláznil. Vyvedu ti taky pěkný kousek..." A opět se zasmál. "Bude to, jako kdybych ti dal místo hvězd spoustu rolniček, které se umějí smát..."

Antoine de Saint – Exupéry (29.6.1900 – 31.7.1944)
 francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filosofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ.

Antoine de Saint-Exupéry – Malý princ 1943
Antoine de Saint-Exupéry (1900-1943) narodil se v Lyonu a tragicky zahynul v létě 1944, patrně sestřelen německým letadlem v prostoru Korsiky nebo nad Alpami.
Jeho život i tvorba jsou mimořádně sourodé, obojí určuje Saint-Exupéryho povolání letce, ale i psychické založení hluboce citlivého a ušlechtilého člověka. Po studiu na Námořní škole, které ho nijak nenadchlo, sloužil jako voják u letectva, kde propukla jeho vášeň pro létání. Jako pilot byl zaměstnán u vícero leteckých společností a létal na různých linkách. Exotická prostředí, v nichž se ocitají jeho letečtí hrdinové, důvěrně znal, neboť se pohyboval na linkách Toulouse-Dakar, Casablanka-Timbuktu, Buenos Aires-Ohňová země; pokusil se i o rekordní lety a několikrát havaroval. Po vypuknutí 2. světové války si doslova vynutil vstup do řad válečných pilotů, který mu byl pro jeho věk odpírán. Jeho dvacetiletou leteckou dráhu završila tragická smrt, která jeho život i dílo korunovala heroickou slávou.
Saint-Exupéryho literární dílo je apoteózou mravních hodnot člověka. Třebaže skeptik, prožívající trvalou bolestnou úzkost ze zmechanizované, odlidštěné civilizace, neustále osvědčuje optimistickou víru v to nejlepší v člověka i v lidském společenství. Jeho dílo, pateticky vášnivé a myšlenkově hluboké, vzbudilo už od prvních knih živý čtenářský ohlas.

Období: 2. světová válka
Dílo:
Kurýr na jih - 1928
Noční let - 1931
Válečný pilot - 1942, próza vydává svědectví o hrdinství konkrétních příslušníků letky 2/33.
Citadella - 1948 (posmrtně)
Hlavní postavy:
Malý princ - mladý, čistý, nevinný, roztomilý, nezkažený, citlivý, věrný, milující, křehký, hodný, upřímný, rozumný, má rád západy slunce a svoji květinu, o kterou se stará
Autor - dospělý, letec, samotářský, snílek
Princova květina - domýšlivá, marnivá
Král - panovačný; myslí si, že je rozumný, potřebuje si dokazovat svou autoritu
Domýšlivec - slyší jenom chválu, samolibý
Pijan - nešťastný, osamělý
Byznysmen - zaměstnaný, vážný, nebaví se o hloupostech, nemá čas, zaneprázdněný, přesný
Lampář - pracovitý, věrný příkazu
Zeměpisec - myslí si, že je nejdůležitější na světě
Liška - trochu znuděná, potřebuje přítele
Výhybkář, obchodník - postiženi spěchem a hektických způsobem života na Zemi, který nemá smysl


Doba a místo děje: Sahara + planetky, kde Malý princ cestoval, doba neznámá

Okolnosti vzniku:
Odraz nejniternější autorovy osobnosti.
Malého prince začal Antoine de Saint-Exupéry psát v nejničivější době svého života, v době porážky a ztráty svobody nejen rodné země, ale i celého světa. V době, kdy v leteckých bojích o Francii, zahynuli téměř všichni jeho kamarádi. Byl psán daleko za mořem v době, kdy musel nečinně sedět a tiše trpět.
Kniha je věnovaná Léonu Werthovi

Hlavní myšlenka díla: Prostřednictvím této křehké postavičky vyjadřoval Antoine svou nespokojenost nad tehdejším (bohužel i dnešním) světem. Velmi ho mrzelo, že lidé uznávají úplně jiné hodnoty, než by měli. Do popředí lidského snažení se dostává honba za mamonem a s tím je spojena lakota a sobectví. Lidé ztrácejí smysl pro poetiku života a pro přátelství, které je podstatně důležitější než bohatství a peníze (i když s nimi je všechno snadnější).
Charakteristika:
Příběh je vlastně fikcí o modré postavičce malého prince, ale na mnohé působí opravdově a příběhu věří (a nemusí to být jen děti, pro které byla kniha původně napsána). Malý princ se nikdy nenechá odbýt výmluvou či polopravdou. Lidské vlastnosti jsou v příběhu personifikovány v podobě různých postaviček - lišky, krále, opilce. Malý princ nepoučuje a neradí, ale sám je ze všech stran poučován, co je a není správné.
Fiktivní autobiografie
ich-forma
retrospektiva
filosofická pohádka 20.století
Poměrně jednoduchý příběh konfrontuje dnešní svět (snaha o ovládání přírody, materialismus, egocentrismus, závod s časem) s pohledem pohádkového dětského hrdiny, který nachází smysl v úplně jiných věcech - v přátelství, lásce. Střet dětského světa se světem "dospěláků" se tak v konkrétní rovině stává školou umění žít, obecně naznačuje východiska z krize pociťované v moderní společnosti.
Děj:
Autorovo letadlo mělo poruchu a on přistál v poušti. Setkal se s malým princem, který přišel z jiné planety, a spřátelili se spolu. Malý princ po něm chtěl, aby mu nakreslil beránka. Byl spokojen, když mu letec nakreslil bedničku. Představoval si, že je beránek v bedničce. Princ mu vyprávěl svoje vzpomínky. Odešel ze své malinké planety, na které jsou tři sopky a jediná květina, protože se svou kytkou měl problémy. Navštívil sedm planet. Na první planetě byl král, který žil sám a chtěl někomu vládnout. Myslel si, že vládne celému vesmíru. Viděl v princovi svého poddaného. Na druhé planetě žil domýšlivec, který v každém viděl svého obdivovatele. Na třetí planetě žil pijan. Na čtvrté byznysmen, který počítal hvězdy. Myslel si, že mu patří. Na páté planetě žil lampář, který rozsvěcoval a zhasínal lampu. Ale jeho planeta se točila tak rychle, že ji rozsvěcoval nebo zhasínal každou minutu. Na šesté planetě žil zeměpisec, který považoval svoji vědu za nejdůležitější, pouze zapisoval do knih a připadal si příliš důležitý na to, aby počítal města, řeky a hory. Čeká na badatele, kteří mu podají zprávu o okolí.

Sedmá planeta, kterou navštívil, byla Země. Setkal se tady s hadem, růžemi a liškou, která se stala jeho přítelkyní, protože si ji ochočil. Díky lišce pochopil, co je to přátelství, a objevil znovu svoji lásku ke své jediné růži, která je na jeho planetě. Setkal se s výhybkářem, který mu řekl, že lidé nevědí, proč jezdí sem a tam vlakem, a navíc tak rychle. Potkal také obchodníka, který vymýšlí pilulky, díky kterým člověk nepotřebuje pít, a tím si spoří čas. Potom se setkal s letcem, který se stal jeho přítelem. Letec opravil své letadlo a našel s malým princem studnu s vodou. Duše malého prince opustila Zemi díky hadu, který ho uštknul. Malý princ nechal na Zemi svoje tělo a vrátil se ke své květině. Letec na něj bude celý život s láskou vzpomínat, obzvlášť, když se podívá na hvězdy.
Jazyk : moderní řeč, zamyšlení
Filmová adaptace: 1974 stejnojmenný film, režie Stanley Donen

Žádné komentáře:

Okomentovat