Kritický realismus v próze III. – 2. polovina 19. století

Ignát Herrmann (1854 – 1935)

prozaik – hlavním tématem je Praha
pocházel z Prahy – zážitky zobrazil v dílech; podílel se na vydání Ottova naučného slovníku
psal především humoristickou prózu z prostředí středních vrstev – zdařilé charakteristiky
žánrové obrázky (drobné povídky)
dílo: Drobní lidé
Pražské figurky
Otec Kondelík a ženich Vejvara
Tchán Kondelík a zeď Vejvara
autor pojednává o vztazích v rodině – humoristické
U snědeného krámu
sociální román zachycující tragické osudy jednoho kupce, který podléhá vlivu okolí – je využíván
naturalistické prvky
Sudička
Naturalismus
90. léta 19. století – zakladatel Emile Zola

Vilém Mrštík (1863 – 1912)

pochází z Diváků u Hustopečí, nedostudoval práva – novinářství, spisovatelství
v dílech zobrazuje bezohlednost lidí, mamon, honbu za majetkem…
přeložil Dostojevského, Tolstého, Puškina
dílo: Santa Lucia
román – autor líčí osudy studenta, jež studuje v Praze a později umírá – chudoba, bída
Pohádka ráje
román psaný v duchu impresionismu – milostná tematika, autobiografické rysy
hlavní postava, student Ríša, miluje Helenku a spolu prožívají velkou lásku – po studiích Ríši se oba stále milují – svatba

Karel Matěj Čapek – Chod (1860 – 1927)

novinář (Lidové noviny), výtvarný kritik i prozaik
narodil se v Domažlicích, ale žil především v Praze – přátelil se s bohémou
romány končí většinou tragicky, postavy se prolínají ve více dílech
dílo: Kašpar Lén - mstitel
naturalistický román – Kašpar Lén je zedník, který se vrací z vojny do Prahy a zjišťuje, že se jeho přítel utopil, protože jeden muž (Konopník) svedl jeho dceru – Kašpar Lén se chce pomstít – začíná pracovat u Konopníka – Konopník zabit cihlou spadenou z lešení – Kašpar Lén souzen
Turbína
naturalistický román z pražského prostředí – motivem je krach bohatého průmyslníka a nešťastný život jeho dcery
Antonín Vondrejc (podtitul – Příběhové básníka)
román o básníku, který chátrá a na smrtelné posteli se ožení
Jindrové
2-dílný román – generační román o vztahu otce a syna

REALISTICKÉ DRAMA

80. – 90. léta 19. století – rozvoj později než u prózy – 1. pokusy již u májovců, ale neúspěšné (Neruda, Hálek)
hrány historické hry a veselohry, postupně vytlačovány světovými realistickými hrami (Gogol – Revizor, Čechov – Višňový sad, Ibsen – Nora…)
nejdůležitější scéna – ND (1868 – základní kámen, 1881 – dokončení, 1883 – otevření)
roku 1850 ustaven sbor pro zřízení ND – František Palacký (1. předseda) – organizování sbírek „Národ sobě“ – kvůli Bachovu absolutismu bylo vystavěno Prozatímní divadlo (otevřeno roku 1862) – náhražka ND – Palacký vystřídán novým předsedou F. L. Riegrem, 3. předsedou byl Karel Sladkovský, který se zasloužil o začátky stavby ND
hlavním architektem ND byl Josef Zítek – 16.5. 1868 slavnostní položení základního kamene (kameny z 18 míst slavných svou minulostí – Buchlov, Říp, Blaník, Lipník…)
na výzdobě se podílela generace umělců ND
11.6.1881 slavnostní otevření na počest Rudolfa (belgický král) – 12.8.1881 požár ND – 18.11.1883 opět ND otevřeno operou Libuše
1.4.1977 uzavření ND – generální rekonstrukce, 18.11.1983 opět ND otevřeno na počest 100. výročí od založení
součástí ND je Tylovo (Stavovské) divadlo, Smetanovo divadlo a Laterna Magika
vedle budovy ND byla postavena ještě Nová scéna (Strakonický dudák aneb Hody divých žen)
František Adolf Šubert
1. ředitel ND – uvádění českých realistických her
působil i jako dramatik – sociální hry – kontrast bohatých a chudých
dílo: Drama čtyř chudých stěn
drama o životě horníků
Ladislav Stroupežnický (1850 – 1892)
1882 – dramaturg ND, píše i hry, autor humoristické prózy
narodil se v Písku – 2 roky reálky – úředník, novinář (Lumír, Osvěta, Humoristické listy)
dílo: Naši furianti
veselohra, která se hraje dodnes – 1. hra, která přiblížila venkovský život
spor o to, kdo bude pomocný – 2 uchazeči – krejčí Fiala a vysloužilý voják Bláha – oba mají za sebou vlivné muže (Bláha – starosta Dubský, Fiala – sedlák a radní Bušek)
děti Dubského a Buška se chtějí vzít – Bušek nechce dát věno
v obci se objeví dopis, který sděluje, že pokud se pomocným nestane Bláha, vzplanou v obci 4 kohouti – podezřelým je Bušek (Bláha), který je však nevinný, protože dopis napsala Fialova dcera Kristýna – spor vrcholí – smírný konec – svatba
30 postav – dialekt; furiantství – povaha sedláků (dělají ze sebe, kdo co ví)
historické hry – nebyly již tak oblíbené
Paní mincmistrová
Zvíkovský rarášek
Gabriela Preissová (1862 – 1946)
dramatička a prozaička narozená v Praze – provdala se do Hodonína – hry z moravského Slovácka
obžalována z vlastizrady za 1. světové války – poslední léta prožila v Praze
téma děl – touha po penězích ničící lásku, vztahy nebo morálku
dílo: Obrázky ze Slovácka
povídky
Gazdina roba
tragédie o nešťastné lásce chudé švadleny a bohatého sedláka – brání jim jeho matka – bere si nakonec kožešníka a sedlák se také ožení – vezmou si lidi ze stejných vrstev, ale jsou nešťastní
nakonec hlavní hrdinka skočila do Dunaje
dílo se stalo libretem pro operu (Foerster – opera Eva)
Její pastorkyňa
tragédie – stará mlynářka se dopustila zločinu, aby zachránila štěstí nevlastní dcery
lidské vztahy ovládány majetkem a vnějším pokrytectvím
dílo se stalo libretem (Leoš Janáček – opera Její pastorkyňa)
Mrštíkové
dílo: Maryša
sociální drama odehrávající se v roce 1886 v jedné moravské vesnici a za dva roky v Brně
Maryša, dcera bohatého sedláka Lízala, milovala Francka, syna domkářky, který byl odveden na vojnu – Lízalovi nechtěli o svatbě ani slyšet – vybrali Maryši mlynáře Vávru, protože měl peníze
Maryša si proti své vůli musí Vávru vzít – po dvou letech se vrací z vojny Francek a navazuje s Maryšou opět vztah – Maryša otráví Vávru a utíká s Franckem do Brna
dílo vzniklo podle skutečné události (dívka byla souzena a vězněna)